Jinými slovy “stenozující tendovaginitida” neboli trigger finger. Onemocnění vzniká v důsledku omezení a postupného znemožnění pohybu flexorových šlach. Příčinou může být zesílení nebo uzlík v tkáni, což brání plynulému pohybu šlach. To může nastat v důsledku otoku, například při přetížení nebo opakovaném mikrotraumatu.

• Příznaky
  V počáteční fázi se bolest projevuje v oblasti dlaně, proximálního článku nebo PIP kloubu.
  Bolest nastává při plném napnutí prstu a také při pasivním propnutí.
  Postupem času se objevuje jev nazvaný "zaskočení prstu". Při sevření ruky v pěsti není pacient schopen natažení postiženého prstu.
  V počátečních stádiích může být tento jev zřetelný pouze ráno a po rozcvičení ustoupí, ale v pokročilých stádiích můžou být obtíže trvalé.
  Lupavý fenomén může postihnout všechny prsty, včetně palce ruky.
  
  
• Diagnostika
  Diagnóza lupavého prstu je stanovena na základě klinických příznaků, relevantních anamnestických dat a vyšetření postižené oblasti.
  
  
• Terapie
  V rané fázi lze zkusit aplikaci glukokortikoidu do šlachové pochvy, což v mnoha případech přináší úlevu. Při dočasné úlevě lze obstřik opakovat v intervalech 6 týdnů, maximálně však třikrát.
  Je důležité se vyhnout aplikaci glukokortikoidu přímo do šlachy, aby nedošlo k její degeneraci a následné ruptuře.
  V případě selhání konzervativní léčby se přistoupí k chirurgickému řešení. To se provádí v lokální anestezii, přičemž je nezbytné vyvarovat se poškození digitálních cév a nervů.
  Po operaci je nutné pravidelné cvičení, aby se předešlo vzniku šlachových adhezí.